1. Kapitola - 1. Máj

18. dubna 2011 v 21:08 | DelusH
Tak slibovaná nová povídka s názvenm Failed Destiny aneb Chyba osudu ... snad se bude líbit, tento dílek je trošku smutnější, ale tak to se rozjede slibuju :)
1.kapitola - 1. Máj

Byl první máj, ale pro Elenu to nebyl den plný lásky, spíš bolesti a utrpení, protože v tento den přesně před 5 ti lety zahynul v boji s vlkodlaky její přítel a vlastně i snoubenec Stefan Salvator, když se tak snažil ochránit tehdy jejich 2letého syna Jamese. Ano, osud jim naložil vrchovatě, i když byl Stefan, nesmrtelný počali syna. Syna, kterého nadevše milovali. Ten den, kdy Stefana zabili, byla Elena někde, kde si myslela, že nikdy nebude, někde, kde i teď, po 5 letech vyčítá, že tam tehdy nebyla právě s ním.
Jako obvykle v tuto jarní dobu na 1. májový den stála u hrobu svého drahého a pokládala na něj věnec. "Ach, kdybys tady tak byl, Stefane, chybíš nám, moc nám chybíš." Vytáhla kapesník a utřela si zlehka oči, které byly teď plné slz, vedle ní stál klučina se stejnou čupřinou jako měl Stefan, oči oříškově hnědé a držel svou mámu za ruku a taky mu někdy ukápla nějaká ta slza, utřel si dlaněmi oči a vzhlédl k matce. "Mami, neplač … táta je v nebíčku." Elena se otočila ke svému synovi a rozčechrala mu jeho vlasy a pak ho do nich políbila a přitiskla si ho k sobě. "Já vím, Jamesi, táta se na nás dívá a dává na tebe a tvou sestru pozor." Ještě naposledy koukla na náhrobek, kde stálo, Stefan Salvator - padl v boji, za svou milovanou rodinu. Zůstane navždy v našich srdcích. "Miluju Tě." Dá si dlaň před ústa a pošle mu vzdušný polibek. "Pojď Jamesi, musíme domů." Vezme Jamese za ruku a vydají se spolu k jejich domu … Domu, který od jistého okamžiku v minulosti patří právě jí, v domě, kde se Stefanem tolik let žila, kdy se s ním smála a kde ho tolik milovala.
Přišli k vchodovým vratům a otevřeli, James se jí pustil a vběhl do domu, když v tom za sebou uslyšela hlas Bonnie, její kamarádky otočila se a pokusila se o nepatrný úsměv, tak ráda ji viděla, nebyla tu už dlouhou dobu. "Bonnie!" Vykřikla a musela ji obejmout a přitisknout k sobě a pak jí to došlo, odtáhla se od ní a uviděla skrz její kabát drobet vypoulené bříško, nevěřícně na ni koukla a nějak se nezmohla na slovo, nebyla to vždy ona, která ji říkala, že na děti má ještě dost času? A teď tohle? Chtěla se zeptat s kým vlastně … Když v tom se za Bonnie objevila postava snědého muže, s čokoládovými oči, sklouzla pohledem k Bonnie, která se chytla toho dotyčného za ruku. "Tak ráda Tě vidím … Představíš nás?" zeptala se a koukla směrem k tomu neznámému. "Taky Tě ráda, vidím, Eleno, … Vím, co si myslíš … ale není nám 18 … máme už jiné priority ne?" koukne na ni zkoumavě a usměje se. "A promiň tohle je Rupert můj přítel. Chtěla jsem se zeptat, neměla bys pro nás střechu nad hlavou, však víš náš dům." Udělá ksycht. Dům Bonnie, je už léta na padrť, v tom domě zemřel Stefan, vlastně tehdy chránil i Bonnie, není si jistá, jestli ji To Elena všechno odpustila, ale je to její nejlepší kamarádka, tedy aspoň bývala. Zmínka o jejím domě, ji bodne, krutou ránu do srdce, ale pak se usměje a vypadne z ní. "Ale to víš, že ano … tak pojď dál. A mimochodem těší mě." Usměje se na Ruperta a spolu s ním a Bonnie překročí práh svého domu a zavře dveře.
Pokračování příště ….
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Christ Christ | 19. dubna 2011 v 14:26 | Reagovat

Skvělej díl! Nemůžu se dočkat na další :)

2 Shelley Shelley | Web | 19. dubna 2011 v 19:47 | Reagovat

Superky! Akorát bych psala všechno v minulým čase :D

3 LussyNda your affs LussyNda your affs | Web | 19. dubna 2011 v 20:58 | Reagovat

super povídka :-) tešim se na další :-)

4 Wíí Wíí | Web | 25. dubna 2011 v 15:07 | Reagovat

hezky se to čte... moc povedené! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama