9. Kapitola - Vodítko

21. prosince 2011 v 21:05 | DelusH |  Dance of Death

9. Kapitola - Vodítko
Stála na místě jako přikovaná do země s rukama založenými na prsou a propalovala ho svým docela naštvaným pohledem. Nehnula se ani o píď, ani když Joel udělal pár kroků k ní a natáhl k ní dlaň, možná by měla cuknout, nebo tak něco hnalo se jí hlavou, ale pak si uvědomila, že možná by bylo dobré si ho neznepřátelit hned na začátku, že by třeba snad mohla zjistit nějaké informace, jak to tehdy bylo. Pravda muži, kterého kdysi tak vroucně milovala a po dnešním krátkém zážitku, asi stále miluje, věřila, ale přece tu bylo něco co, jí dodávalo jistý pocit, který nebyl příliš dobrý, a ona nevěděla, co to znamená.

Vzhlédla k němu a podívala se mu do jeho temně černých očí, když ji přejel hřbetem ruky po tváři, zamrazilo ji a pak na ni promluvil. "Annabell se vrátí, až přijde její čas." S těmito slovy se mu zablýsklo v očích, jako by právě vyhrál nějaký další triumf. Alex polkla a pak už jen viděla, kterak se k ní naklonil a přitáhl si ji tak k sobě, svými chladnými rty ji přejel přes její krk a dýchnul na ni svůj studených dech,pod kterými se jí podlamovala kolena, ale zároveň ji běhal mráz po zádech. Něco uvnitř ní, volalo, utíkej! Ale ona stála jako přimražená. V následujících chvílích ucítila to, jako by ji právě had uštknul do krku a zanechával za sebou paralyzující jed, víčka se jí začaly třepotat a ona po pár chvílích podlehla a ztratila vědomí.

***

Všude kolem ní, byla tma jako v té nejčernější tmě, cosi ji studilo na čele, proto pootevřela oči a nad ní se skláněla její dcera Dominica. "Mami, nahnala jsi nám s tátou šílený strach, jsi v pořádku? Co se ti stalo? Pamatuješ si něco?" začala na ni chrlit jednu otázku za druhou. Alexandra byla krapet zmatená, pamatovala si jen slabé útržky toho co se stalo a jen zavrtěla hlavou, byla trošku v šoku, z toho co zažila … a pak si jen mimoděk sáhla prsty na krk, kde cítila ještě před chvíli špičáky, ale po kousnutí nebylo ani památky, nějak to nedokázala pochopit a sjela rukou dolů.

***
Uběhlo pár dní od toho, kdy Alex našli ležet na příjezdové cestě v bezvědomí, zasypanou padajícím sněhem. Od té doby ji nedalo spát to co se stalo, neustále přemýšlela, jak je možné, co se stalo, že viděla opět JEHO a taky ta záhada s kousnutím, někdy se přistihla při tom, že si to snad všechno vymyslela, ale to ji přišlo až příliš absolutní. Zrovna dělala pořádky v knihovně, kterou zdědila po své rodině, vytahovala jednotlivé knížky a stírala z nich prach, knihovna měla v domě vyhrazenou speciální místnost, ač neměli tak veliký dům, tato knihovna byla jeho součástí a bylo to z části i takové rodinné dědictví, které se předávalo z generace na generaci. Police byly po stěnách celé místnosti, knihy v nich byly postavené do dvou za sebou jdoucích řad seřazené podle abecedy. Alex zrovna vytahovala knížku a otírala z ní hadříkem prach a když ji dávala zpět na její místo, všimla si, kterak se za ní v druhé řadě zatřpytila kniha, no kniha spíše jen jedno písmeno z názvu. Zamrkala očima a chvíli se jí zdálo, že snad sní, ale po předchozích událostech už se nedivila vůbec ničemu. Ještě jednou se podívala a svítilo na ni z názvu: Nejlepší sestry, písmenko S. Podmračila se a zbystřila, protože na ni z leva vykukovalo písmenko A a po další chvilce se objevilo L …. Trvalo to jen chvilku, než tohle písmenkové zjevení pominulo. Urovnávala si v hlavě, cože to vlastně ty písmena znamenají, natáhla se pro svůj notes a tužkou na něj napsala slova, které ji z toho vznikly. Saltatio mortis….. "Saltatio mortis." Opakovala nahlas. "Co jen znamená?" Nechápala a vrtěla u toho hlavou. "To je přece jasné." Ozval se za ní hlas její dcery. A Alex se otočila. "Co prosím? Ty víš, co to je?" Její dcera jen protočila oči a začala mluvit. "Jasně, tak se jmenuje jedna bájná legenda, o které se teď učíme ve škole." Mrkla na ni a pronesla dvě krátké slova. "Tanec smrti." Alex na ni vyvalila oči a zeptala se. "A co mi o tom můžeš říct?" "No, vlastně pověst praví, že kdysi tady v Dallawile žili lidé, kteří sice na první pohled jako lidé vypadali, ale nebylo tomu tak, měli jinou krev a přitom stejnou jako všichni ostatní. Někteří lidé je obdivovali, někteří se jich báli. Jako rodina vyššího rodu žili v temném hradě, ale nikdo je nikdy neviděl za denního světla, zjevovali se jen, když se zešeřilo, někdo říká, že byli jako duchové. Vykládá se o nich spousta pověstí a zvěstí, vždy, když byla z hradu slyšet hudba, tancovali, a s nimi v radostném opojení i celé město. Dodávali lidem ve městě pocit bezpečí a jistoty, vyzařovali jistou auru, kterou jim každý záviděl. Všechno se jim dařilo, jenže nebylo lidí, kteří by nezáviděli. No, vlastně podle pověsti to byl jen jeden, co záviděl jeho touha po moci, jakou měli oni ho spalovala a chtíč mu dral jeho už tak zledovatělé srdce na tisíc kousíčků. Jenže jak vyzrát na ne člověka jinak než nadpřirozenými možnostmi, jedině lidskou ješitností a majetnictvím." Dominica zmlkla ve svém vyprávění a zadívala se na matku, jak se tváří. "Mami? Mami co je?" viděla, kterak ji zesklovatěly oči a po chvíli ji začaly z očí stékat slzy bolesti. Cítila jako, by ji někdo trhal srdce na dvě půlky co víc, cítila nepředstavitelnou bolest, jako by ji někdo dral do srdce špičatý dřevěný kolík, vykřikla a zhroutila se své dceři do náruče, která ji tiskla k sobě, její oči byly uplakané a ona věděla, že je pozdě.



Pokračování příště ....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LussyNda LussyNda | Web | 21. prosince 2011 v 21:17 | Reagovat

užasne :d moc se ti to povedlo :D

2 Šmoulinka Šmoulinka | Web | 22. prosince 2011 v 12:05 | Reagovat

ahoj máš moc pěkný blog. nechceš se spřátelit...?

3 Ginny Weasley~Potter Ginny Weasley~Potter | Web | 22. prosince 2011 v 13:12 | Reagovat

Ahoj =) Nechceš se přihlásit do SONB? Víc o soutěži najdeš na mém blogu =) Budu ráda, když se přihlásíš =) Klikni na web :)

4 Christ Christ | Web | 23. prosince 2011 v 10:21 | Reagovat

Zajímavé, o hodně ses zlepšila ;-) Ale máš tam hodněkrát "kterak"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama